Moldavsko.net

Hledám nadšence, spolupracovníky pro tvorbu projektu na adrese Moldavsko.net - pište na e-mail nebo zanechte vzkaz v diskuzi.


Moldavsko znak

Moldavsko (moldavsky a rumunsky Republica Moldova, ukrajinsky Молдова, rusky Молдавия) je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde necelé 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chişinău). Úředním jazykem je moldavština, která je někdy považována pouze za dialekt rumunštiny, užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států. Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu a na východě je autonomní oblast a neuznávaný stát Podněstří. Moldavsko bývá někdy nazýváno jako Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.

Moldávie národnostní složení

Moldavsko historie

Moldavská republika je poměrně nový stát, který vznikl až ve 20. století. Navazuje ale na historické království Moldávie, které bylo na celém území dnešní Moldávie, a na části Rumunska a Ukrajiny.

Počátky Moldávie a osmanské období

Moldavský stát se zformoval v polovině 14. století, a to pod vlivem Uher. Roku 1359 se moldavský kníže Bohdan I. uherského vlivu zbavil a stal se tak prvním nezávislým knížetem. Později se Moldávie dostala do lenní závislosti na polském království. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uher, ale především osmanské říše. Proti ní se Štěpán snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce poté uznal lenní závislost své země na osmanské říši. Roku 1829 získala Moldávie od Osmanské říše autonomii.

19. století a 1. světová válka

Území dnešního moldavského státu zahrnuje převážnou část Besarábie - historické ruské gubernie mezí Dněstrem, Prutem a Černým mořem, vzniklé v důsledku připojení východní části Moldavského knížectví k Ruskému impériu v roce 1812, zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí Rumunska.

V roce 1856, na základě rozhodnutí kongresu v Paříží, byla jihovýchodní část Besarábie s městy Bolhrad, Izmajl a Cahul připojena k Moldavskému knížectví a v roce 1859 se v důsledku spojení Moldavska a Valašska stala součástí Spojených knížectví Moldávie a Valašska (rumunsky Principatele Unite ale Moldovei şi Ţării Româneşti, od roku 1866 Rumunské knížectví); v roce 1878, na základě rozhodnutí kongresu v Berlině, byla opět přičleněna k Rusku.

27. března 1918 byla Besarábie po prvé ve svých dějinách v celku připojena k Rumunsku, což potvrdila Versailleská mírová smlouva (1919), jejíž rozhodnutí však Sovětský svaz neuznával. V meziválečném období, pod správou rumunské administrace, bylo území Besarábie rozděleno na 13 žup. Hotin (Chotim), Soroca, Bălţi, Orhei, Lăpuşna, Tighina, Cahul, Cetatea Albă, Ismail (Izmail), Fălciu, Iaşi (Jasy), Botoşani a Dorohoi.

Od druhé světové války po současnost

V roce 1940, na základě dohody uzavřené s Německem v srpnu 1939, SSSR obsadil celou Besarábii. Pod sovětskou správou byla severní a jižní část Besarábie (Budžak) připojena k Ukrajinské SSR, centrální část byla sloučena s Moldavskou ASSR (Podněstřím). Ze sloučených oblastí vznikla Moldavská SSR. Poté, co roku 1941 Německo a Rumunsko zahájilo válku proti SSSR, obsadily Besarábii vojska fašistické koalice. Celá Besarábie se znovu ocitla pod rumunskou správou. Tento stav trval do r. 1944, kdy Rudá armáda vytlačila německá a rumunská vojska z Besarábie, jež se opět stala součástí SSSR.

Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavská republika.

Moldova vlajka

V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem. Největším problémem současného Moldavska je Podněstří (moldavsky Nistreană, rumunsky Transnistria), oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce 1990 jako Podněsterská moldavská republika vyhlásilo nezávislost na Moldavské republice; nezávislost Podněsterské republiky, která značně destabilizuje celý region, není mezinárodně uznávána.

Ekonomika Moldavska

leu

Moldavsko se v současnosti potýká s velkými ekonomickými problémy a patří mezi ekonomicky nejzaostalejšími zeměmi Evropy. Hrubý domácí produkt je zde nejnižší z evropských zemí. V zemi se platí moldavským leu (počátkem roku 2008 měl hodnotu přibližně 1,55 Kč), za jehož stabilitu odpovídá Národní banka Moldavska. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země je závislá na dovozu energie a surovin z Ruska. Moldavsko má dobré předpoklady pro rozvoj zemědělství, které je hlavní oporou ekonomiky. Produkuje hlavně ovoce, zeleninu, vinnou révu a tabák. Nezaměstnanost dosahuje podle neoficiálních odhadů 25%. Dodnes je však ekonomika velmi zranitelná hlavně na kolísání cen energií, neúrody a nezájem zahraničních investorů. Průměrná mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100USD.

Historie

Východní polovina Moldávie, tedy Besarábie, jejíž území zaujímá dnešní Moldavsko, bylo tradičně chudou a suchou zemědělskou oblastí. Souhrou historických událostí mají dnes Moldavané vlastní stát, přestože mezi světovými válkami patřila Besarábie k tzv. Velkému Rumunsku a její obyvatelé se označovali za Rumuny. Po obsazení Besarábie sovětskými vojsky roku 1940 byly však svazky s Rumunskem násilně zpřetrhány. Vznikla zde Moldavská sovětská socialistická republika, součást Sovětského svazu. Na rozdíl od sousední Ukrajiny však neproběhla výraznější industrializace, nevznikla srovnatelná síť dopravních cest. Rozpad Sovětského svazu tedy znamenal pro moldavskou ekonomiku velmi silný otřes; dodnes je hlavním partnerem Rusko a separatistické Podněstří se hlásí ke komunismu. Po hluboké krizi 90. let, kdy zemi v ekonomických ukazatelích předstihla i Albánie, přichází pomalé zlepšení situace.

Současnost

Hlavní město Kišiněv zbytek země silně ekonomicky převyšuje, ale jinak Moldavsko nemá dobré vyhlídky. Země nemá velký turistický potenciál (hory ani moře) a nikterak velké zásoby nerostných surovin. Má špatnou infrastrukturu a v zemi jsou velmi nízké platy, kvůli kterým ji opouštějí její obyvatelé (mnoho jich zvláště za socialismu pracovalo v Československu, nejvíce jich nyní pracuje v Rusku a Itálii) a zahraniční investoři zatím nejeví zájem přinést do země tolik potřebný kapitál. Objem peněz, které v zahraničí pracující Moldavané posílají svým rodinám domů, dvakrát převyšuje moldavský rozpočet. Není se čemu divit, v zahraničí Moldavané obvykle dostávají řádově vyšší plat, než ve své rodné zemi. V roce 2007 vykázal rozpočet saldo -200 000 000 MDL. Asi jediná naděje na rychlý ekonomický růst země je tedy vstup do Evropské unie, ten však v blízké budoucnosti pravděpodobně nenastane.

Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. V jejím rámci ČR pomáhá s rozvojem ve třech hlavních sektorech: ochrana životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů (především prevence migrace) a vzdělání.

Administrativní dělení Moldavska

Moldavsko je rozděleno na 32 okresů, tři městské autonomní celky (Kišiněv, Bălţi a Tighina), dva částečně autonomní regiony (Gagauzsko a Podněstří).

Moldavské okresy: Anenii Noi, Basarabeasca, Briceni, Cahul, Cantemir, Călăraşi, Căuşeni, Cimişlia, Criuleni, Donduşeni, Drochia, Dubăsari, Edineţ, Faleşti, Floreşti, Glodeni Hînceşti, Ialoveni, Leova, Nisporeni, Ocniţa, Orhei, Rezina, Rîşcani, Sîngerei, Soroca, Străşeni, Şoldăneşti, Ştefan Voda, Taraclia, Teleneşti, Ungheni.

Moldavsko obyvatelstvo

Národnostní složení (2004)

# Národnost Moldavská rep.  % Podněsterská rep.  % Moldavsko celkem  %
1. Moldavané 2 564 849 75,8% 177 156 31,9% 2 742 005 69,6%
2. Ukrajinci 282 406 8,3% 159 940 28,8% 442 346 11,2%
3. Rusové 201 218 5,9% 168 270 30,3% 369 488 9,4%
4. Gagauzové 147 500 4,4% 11 107 2,0% 158 607 4,0%
5. Rumuni 73 276 2,2% chybí údaj -- 73 276 1,9%
6. Bulhaři 65 662 1,9% 11 107 2,0% 76 769 1,9%
7. ostatní 48 421 1,4% 27 767 5,0% 76 188 1,9%
8. celkem 3 383 332 100% 555 347 100% 3 938 679 100%

Nedaleko Cahulu na samém jihu země se nachází jediná česká vesnice v zemi, Holubinka (moldavsky Huluboaia).

Moldavská města

Města v Moldavsku
Pořadí Město počet obyvatel Správní jednotka
sčítání v roce 1989 sčítání v roce 2005
1. Chişinău (Kišiněv) 717 853 644 204 Chişinău
2. Tiraspol 181 639 158 069 Podněstří
3. Bălţi 157 068 122 669 Bălţi
4. Tighina 129 606 97 027 Tighina
5. Rîbniţa 60 766 53 648 Rîbniţa
6. Cahul 42 624 35 488 Cahul
7. Ungheni 40 489 35 311 Ungheni
8. Soroca 42 225 28 362 Soroca
9. Orhei 37 517 25 641 Orhei
10. Dubăsari 35 530 23 650 Dubăsari
11. Comrat 25 657 23 429 Gagauzsko
12. Edineţ 29 277 23 065 Edineţ
13. Căuşeni 24 808 21 941 Căuşeni
14. Ciadîr Lunga 22 991 20 079 Gagauzsko
15. Străşeni 21 286 19 633 Străşeni
16. Ocniţa 21 600 19 270 Ocniţa
17. Floreşti 22 056 17 086 Floreşti
18. Drochia 20 844 16 606 Drochia
19. Slobozia 18 748 15 781 Slobozia
20. Sîngerei 19 463 15 760 Sîngerei
21. Durleşti 17 937 15 608 Chişinău
22. Hînceşti 18 946 15 281 Hînceşti
23. Ialoveni 12 687 15 041 Ialoveni
24. Făleşti 13 765 14 931 Făleşti
25. Vulcăneşti 18 072 14 775 Gagauzsko
26. Călăraşi 18 927 14 516 Ungheni
27. Leova 17 784 14 411 Leova
28. Codru 9 892 14 297 Chişinău
29. Briceni 18 714 14 205 Briceni
30. Taraclia 14 851 13 756 Taraclia
31. Rîşcani 20 267 13 351 Rîşcani
32. Cimişlia 16 071 12 858 Cimişlia
33. Nisporeni 15 378 12 105 Nisporeni
34. Grigoriopol 11 622 11 473 Slobozia
35. Basarabeasca 14 438 11 192 Basarabeasca
36. Dnestrovsc 14 768 10 714 Slobozia
37. Glodeni 13 035 10 465 Glodeni
38. Camenca 13 345 10 323 Camenca
39. Rezina 14 311 10 196 Rezina

Zdroj: Departamentul Statistică şi Sociologie al Republicii Moldova

Moldavsko-české vztahy

Moldavská republika s účinností od 1. ledna 2007 zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Od 6. dubna 2006 se provádí přímo na hraničních přechodech registrace o pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost.

Moldavská republika
Republica Moldova
Hymna: Limba noastră
Motto: Limba noastră-i o comoară
(Náš jazyk je poklad)
Hlavní město: Kišiněv
Rozloha: 33 843 km² (135. na světě)
z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Dealul Bălăneşti (430 m n. m.)
Časové pásmo: +2
obyvatelstvo
Hustota zalidnění: 131 ob. / km² (76. na světě)
Jazyk: moldavština (rumunština)
Národnostní složení: Moldavané, Ukrajinci
Náboženství: Pravoslaví
státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 27. srpna 1991 (odtržením od SSSR)
Prezident: Vladimir Voronin
Předseda vlády: Vasile Tarlev
Měna: moldavské leu (MDL)
HDP/obyv. (PPP): 1722 USD (127. na světě, 2007)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 498 MDA MD
MPZ: MD
Telefonní předvolba: 373
Národní TLD: .md

Turisticky zajímavá místa

Orheiul Vechi, Soroca, Ţipova a další.

Prezidentský palác Kišiněv

Diskuze o Moldavsku

Připravuji: , Lichtenstejnsko, Lucembursko, Řecko.