Moldavsko.net
Hledám nadšence, spolupracovníky pro tvorbu projektu na adrese Moldavsko.net - pište na e-mail 
nebo zanechte vzkaz v diskuzi.
Moldavsko (moldavsky a rumunsky Republica Moldova, ukrajinsky Молдова, rusky Молдавия) je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde necelé 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chişinău). Úředním jazykem je moldavština, která je někdy považována pouze za dialekt rumunštiny, užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států. Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu a na východě je autonomní oblast a neuznávaný stát Podněstří. Moldavsko bývá někdy nazýváno jako Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.
Moldavsko historie
Moldavská republika je poměrně nový stát, který vznikl až ve 20. století. Navazuje ale na historické království Moldávie, které bylo na celém území dnešní Moldávie, a na části Rumunska a Ukrajiny.
Počátky Moldávie a osmanské období
Moldavský stát se zformoval v polovině 14. století, a to pod vlivem Uher. Roku 1359 se moldavský kníže Bohdan I. uherského vlivu zbavil a stal se tak prvním nezávislým knížetem. Později se Moldávie dostala do lenní závislosti na polském království. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uher, ale především osmanské říše. Proti ní se Štěpán snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce poté uznal lenní závislost své země na osmanské říši. Roku 1829 získala Moldávie od Osmanské říše autonomii.
19. století a 1. světová válka
Území dnešního moldavského státu zahrnuje převážnou část Besarábie - historické ruské gubernie mezí Dněstrem, Prutem a Černým mořem, vzniklé v důsledku připojení východní části Moldavského knížectví k Ruskému impériu v roce 1812, zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí Rumunska.
V roce 1856, na základě rozhodnutí kongresu v Paříží, byla jihovýchodní část Besarábie s městy Bolhrad, Izmajl a Cahul připojena k Moldavskému knížectví a v roce 1859 se v důsledku spojení Moldavska a Valašska stala součástí Spojených knížectví Moldávie a Valašska (rumunsky Principatele Unite ale Moldovei şi Ţării Româneşti, od roku 1866 Rumunské knížectví); v roce 1878, na základě rozhodnutí kongresu v Berlině, byla opět přičleněna k Rusku.
27. března 1918 byla Besarábie po prvé ve svých dějinách v celku připojena k Rumunsku, což potvrdila Versailleská mírová smlouva (1919), jejíž rozhodnutí však Sovětský svaz neuznával. V meziválečném období, pod správou rumunské administrace, bylo území Besarábie rozděleno na 13 žup. Hotin (Chotim), Soroca, Bălţi, Orhei, Lăpuşna, Tighina, Cahul, Cetatea Albă, Ismail (Izmail), Fălciu, Iaşi (Jasy), Botoşani a Dorohoi.
Od druhé světové války po současnost
V roce 1940, na základě dohody uzavřené s Německem v srpnu 1939, SSSR obsadil celou Besarábii. Pod sovětskou správou byla severní a jižní část Besarábie (Budžak) připojena k Ukrajinské SSR, centrální část byla sloučena s Moldavskou ASSR (Podněstřím). Ze sloučených oblastí vznikla Moldavská SSR. Poté, co roku 1941 Německo a Rumunsko zahájilo válku proti SSSR, obsadily Besarábii vojska fašistické koalice. Celá Besarábie se znovu ocitla pod rumunskou správou. Tento stav trval do r. 1944, kdy Rudá armáda vytlačila německá a rumunská vojska z Besarábie, jež se opět stala součástí SSSR.
Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavská republika.
V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem. Největším problémem současného Moldavska je Podněstří (moldavsky Nistreană, rumunsky Transnistria), oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce 1990 jako Podněsterská moldavská republika vyhlásilo nezávislost na Moldavské republice; nezávislost Podněsterské republiky, která značně destabilizuje celý region, není mezinárodně uznávána.
Ekonomika Moldavska
Moldavsko se v současnosti potýká s velkými ekonomickými problémy a patří mezi ekonomicky nejzaostalejšími zeměmi Evropy. Hrubý domácí produkt je zde nejnižší z evropských zemí. V zemi se platí moldavským leu (počátkem roku 2008 měl hodnotu přibližně 1,55 Kč), za jehož stabilitu odpovídá Národní banka Moldavska. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země je závislá na dovozu energie a surovin z Ruska. Moldavsko má dobré předpoklady pro rozvoj zemědělství, které je hlavní oporou ekonomiky. Produkuje hlavně ovoce, zeleninu, vinnou révu a tabák. Nezaměstnanost dosahuje podle neoficiálních odhadů 25%. Dodnes je však ekonomika velmi zranitelná hlavně na kolísání cen energií, neúrody a nezájem zahraničních investorů. Průměrná mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100USD.
Historie
Východní polovina Moldávie, tedy Besarábie, jejíž území zaujímá dnešní Moldavsko, bylo tradičně chudou a suchou zemědělskou oblastí. Souhrou historických událostí mají dnes Moldavané vlastní stát, přestože mezi světovými válkami patřila Besarábie k tzv. Velkému Rumunsku a její obyvatelé se označovali za Rumuny. Po obsazení Besarábie sovětskými vojsky roku 1940 byly však svazky s Rumunskem násilně zpřetrhány. Vznikla zde Moldavská sovětská socialistická republika, součást Sovětského svazu. Na rozdíl od sousední Ukrajiny však neproběhla výraznější industrializace, nevznikla srovnatelná síť dopravních cest. Rozpad Sovětského svazu tedy znamenal pro moldavskou ekonomiku velmi silný otřes; dodnes je hlavním partnerem Rusko a separatistické Podněstří se hlásí ke komunismu. Po hluboké krizi 90. let, kdy zemi v ekonomických ukazatelích předstihla i Albánie, přichází pomalé zlepšení situace.
Současnost
Hlavní město Kišiněv zbytek země silně ekonomicky převyšuje, ale jinak Moldavsko nemá dobré vyhlídky. Země nemá velký turistický potenciál (hory ani moře) a nikterak velké zásoby nerostných surovin. Má špatnou infrastrukturu a v zemi jsou velmi nízké platy, kvůli kterým ji opouštějí její obyvatelé (mnoho jich zvláště za socialismu pracovalo v Československu, nejvíce jich nyní pracuje v Rusku a Itálii) a zahraniční investoři zatím nejeví zájem přinést do země tolik potřebný kapitál. Objem peněz, které v zahraničí pracující Moldavané posílají svým rodinám domů, dvakrát převyšuje moldavský rozpočet. Není se čemu divit, v zahraničí Moldavané obvykle dostávají řádově vyšší plat, než ve své rodné zemi. V roce 2007 vykázal rozpočet saldo -200 000 000 MDL. Asi jediná naděje na rychlý ekonomický růst země je tedy vstup do Evropské unie, ten však v blízké budoucnosti pravděpodobně nenastane.
Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. V jejím rámci ČR pomáhá s rozvojem ve třech hlavních sektorech: ochrana životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů (především prevence migrace) a vzdělání.
Administrativní dělení Moldavska
Moldavsko je rozděleno na 32 okresů, tři městské autonomní celky (Kišiněv, Bălţi a Tighina), dva částečně autonomní regiony (Gagauzsko a Podněstří).
Moldavské okresy: Anenii Noi, Basarabeasca, Briceni, Cahul, Cantemir, Călăraşi, Căuşeni, Cimişlia, Criuleni, Donduşeni, Drochia, Dubăsari, Edineţ, Faleşti, Floreşti, Glodeni Hînceşti, Ialoveni, Leova, Nisporeni, Ocniţa, Orhei, Rezina, Rîşcani, Sîngerei, Soroca, Străşeni, Şoldăneşti, Ştefan Voda, Taraclia, Teleneşti, Ungheni.
Moldavsko obyvatelstvo
Národnostní složení (2004)
| # | Národnost | Moldavská rep. | % | Podněsterská rep. | % | Moldavsko celkem | % |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Moldavané | 2 564 849 | 75,8% | 177 156 | 31,9% | 2 742 005 | 69,6% |
| 2. | Ukrajinci | 282 406 | 8,3% | 159 940 | 28,8% | 442 346 | 11,2% |
| 3. | Rusové | 201 218 | 5,9% | 168 270 | 30,3% | 369 488 | 9,4% |
| 4. | Gagauzové | 147 500 | 4,4% | 11 107 | 2,0% | 158 607 | 4,0% |
| 5. | Rumuni | 73 276 | 2,2% | chybí údaj | -- | 73 276 | 1,9% |
| 6. | Bulhaři | 65 662 | 1,9% | 11 107 | 2,0% | 76 769 | 1,9% |
| 7. | ostatní | 48 421 | 1,4% | 27 767 | 5,0% | 76 188 | 1,9% |
| 8. | celkem | 3 383 332 | 100% | 555 347 | 100% | 3 938 679 | 100% |
Nedaleko Cahulu na samém jihu země se nachází jediná česká vesnice v zemi, Holubinka (moldavsky Huluboaia).
Moldavská města
| Města v Moldavsku | |||||
| Pořadí | Město | počet obyvatel | Správní jednotka | ||
| sčítání v roce 1989 | sčítání v roce 2005 | ||||
| 1. | Chişinău (Kišiněv) | 717 853 | 644 204 | Chişinău | |
| 2. | Tiraspol | 181 639 | 158 069 | Podněstří | |
| 3. | Bălţi | 157 068 | 122 669 | Bălţi | |
| 4. | Tighina | 129 606 | 97 027 | Tighina | |
| 5. | Rîbniţa | 60 766 | 53 648 | Rîbniţa | |
| 6. | Cahul | 42 624 | 35 488 | Cahul | |
| 7. | Ungheni | 40 489 | 35 311 | Ungheni | |
| 8. | Soroca | 42 225 | 28 362 | Soroca | |
| 9. | Orhei | 37 517 | 25 641 | Orhei | |
| 10. | Dubăsari | 35 530 | 23 650 | Dubăsari | |
| 11. | Comrat | 25 657 | 23 429 | Gagauzsko | |
| 12. | Edineţ | 29 277 | 23 065 | Edineţ | |
| 13. | Căuşeni | 24 808 | 21 941 | Căuşeni | |
| 14. | Ciadîr Lunga | 22 991 | 20 079 | Gagauzsko | |
| 15. | Străşeni | 21 286 | 19 633 | Străşeni | |
| 16. | Ocniţa | 21 600 | 19 270 | Ocniţa | |
| 17. | Floreşti | 22 056 | 17 086 | Floreşti | |
| 18. | Drochia | 20 844 | 16 606 | Drochia | |
| 19. | Slobozia | 18 748 | 15 781 | Slobozia | |
| 20. | Sîngerei | 19 463 | 15 760 | Sîngerei | |
| 21. | Durleşti | 17 937 | 15 608 | Chişinău | |
| 22. | Hînceşti | 18 946 | 15 281 | Hînceşti | |
| 23. | Ialoveni | 12 687 | 15 041 | Ialoveni | |
| 24. | Făleşti | 13 765 | 14 931 | Făleşti | |
| 25. | Vulcăneşti | 18 072 | 14 775 | Gagauzsko | |
| 26. | Călăraşi | 18 927 | 14 516 | Ungheni | |
| 27. | Leova | 17 784 | 14 411 | Leova | |
| 28. | Codru | 9 892 | 14 297 | Chişinău | |
| 29. | Briceni | 18 714 | 14 205 | Briceni | |
| 30. | Taraclia | 14 851 | 13 756 | Taraclia | |
| 31. | Rîşcani | 20 267 | 13 351 | Rîşcani | |
| 32. | Cimişlia | 16 071 | 12 858 | Cimişlia | |
| 33. | Nisporeni | 15 378 | 12 105 | Nisporeni | |
| 34. | Grigoriopol | 11 622 | 11 473 | Slobozia | |
| 35. | Basarabeasca | 14 438 | 11 192 | Basarabeasca | |
| 36. | Dnestrovsc | 14 768 | 10 714 | Slobozia | |
| 37. | Glodeni | 13 035 | 10 465 | Glodeni | |
| 38. | Camenca | 13 345 | 10 323 | Camenca | |
| 39. | Rezina | 14 311 | 10 196 | Rezina | |
Zdroj: Departamentul Statistică şi Sociologie al Republicii Moldova
Moldavsko-české vztahy
Moldavská republika s účinností od 1. ledna 2007 zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Od 6. dubna 2006 se provádí přímo na hraničních přechodech registrace o pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost.
| Moldavská republika Republica Moldova |
|
|---|---|
| Hymna: Limba noastră | |
| Motto: Limba noastră-i o comoară (Náš jazyk je poklad) |
|
| Hlavní město: | Kišiněv |
| Rozloha: | 33 843 km² (135. na světě) z toho 1,4 % vodní plochy |
| Nejvyšší bod: | Dealul Bălăneşti (430 m n. m.) |
| Časové pásmo: | +2 |
| obyvatelstvo | |
| Hustota zalidnění: | 131 ob. / km² (76. na světě) |
| Jazyk: | moldavština (rumunština) |
| Národnostní složení: | Moldavané, Ukrajinci |
| Náboženství: | Pravoslaví |
| státní útvar | |
| Státní zřízení: | republika |
| Vznik: | 27. srpna 1991 (odtržením od SSSR) |
| Prezident: | Vladimir Voronin |
| Předseda vlády: | Vasile Tarlev |
| Měna: | moldavské leu (MDL) |
| HDP/obyv. (PPP): | 1722 USD (127. na světě, 2007) |
| mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-1: | 498 MDA MD |
| MPZ: | MD |
| Telefonní předvolba: | 373 |
| Národní TLD: | .md |
Turisticky zajímavá místa
Orheiul Vechi, Soroca, Ţipova a další.
Připravuji: , Lichtenstejnsko, Lucembursko, Řecko.